The poets and poems

Petr Borkovec Petr Borkovec was born in 1970. He was editor with Lidove noviny 1995-2000, and is now a freelance writer and translator of poetry. He has published five collections of poetry, and has been widely translated. › Read more about Petr Borkovec in Poets' A-Z Gauč / Tapczan / An Langasaid / Die Couch / The Couch Translated into Polish by Jakub Ekier; into Gaelic by Rody Gorman; into German by Esther Kinsky; into English by Alexandra Büchler Večer cloumal světlem / Llusgodd y golau bant / The gloaman pauchled the licht Translated into Welsh by Mererid Puw Davies; into Scots by Matthew Fitt

Mererid Puw Davies Mererid Puw Davies was born in 1970 and studied in Hamburg and Oxford. She currently lectures in German Literature at University College London. She is the co-author of two fantasy adventure books, and author of two collections of poetry. › Read more about Mererid Puw Davies in Poets' A-Z côd gwisg / Côd Gwig Translated into Scottish Gaelic by Rody Gorman Cân Serch Ymysgarol / Harigal Luve Poem Translated into Scots by Matthew Fitt cân ym mhen draw’r byd / Laul maailma otsas Translated into Estonian by Doris Kareva

Jakub Ekier Jakub Ekier was born in 1961 in Warsaw. He is a poet, translator, essayist, and editor. He graduated in German Studies from Warsaw University. His collection Caly Czas ('For the whole time') was published in 1992, and podczas ciebie (During you) in 1999. › Read more about Jakub Ekier in Poets' A-Z bocznica / Sidetrack / vedlejší kolej / Stranski tir Translated into English by Esther Kinsky; into Czech by Petr Borkovec; into Slovenian by Milan Jesih; into Welsh by Aled Llion pilne do rąk własnych / Nujno, osebna vročitev / neges frys Translated into Slovenian by Milan Jesih; into Welsh by Aled Llion złożenie Chrystusa do grobu / Gosod Crist yn y Bedd / Kladení do hrobu Translated into Welsh by Mererid Puw Davies; into Czech by Petr Borkovec znów szedłem / uair a-rithist eile Translated into Scottish Gaelic by Rody Gorman

Matthew Fitt Matthew Fitt, born in Dundee in 1968, is currently National Scots Language Development Officer and has been a Brownsbank Fellow. He has lived in Pribram in central Bohemia. He writes in Scots and English. › Read more about Matthew Fitt in Poets' A-Z The Baxter’s Van / Pekařský vůz / Der Bäckerwagen / Fan y Pobydd  Translated into Czech by Alexandra Büchler; into German by Esther Kinsky; into Welsh by Mererid Puw Davies Lanarkshire / Lanarkshire  Translated into Estonian by Doris Kareva

Rody Gorman Rody Gorman, born in Dublin in 1960, writes in both Scottish and Irish Gaelic, and his most recent collections are On the Underground / Air a’ Charbad fo Thalamh (Polygon, 2000) and Naomhóga na Laoi (Coiscéim, 2003). › Read more about Rody Gorman in Poets' A-Z Mionn / Kletvica / Swear / Rheg  Translated into Slovenian by Milan Jesih; into Scots by Matthew Fitt; into Welsh by Aled Llion An Sneachda mun a' Chuilitheann / Cuillini lumi Translated into Estonian by Doris Kareva A’Siubhal an Rathaid / Traivelin the Road / Sõidan autoga Translated into Scots by Matthew Fitt; into Estonian by Doris Kareva

Milan Jesih Milan Jesih, born in 1950 in Ljubljana, is a poet, playwright and translator who studied comparative literature in Ljubljana. He has published eight collections of poetry, the most recent being Soneti, drugi ('New Sonnets', 1993) and Jambi (2000). › Read more about Milan Jesih in Poets' A-Z Za vselej... / Forever / Für immer / Am byth o flaen... / Jäänd igaveseks / Luinneag Translated into English by Esther Kinsky; into German by Esther Kinsky; into Welsh by Mererid Puw Davies; into Estonian by Doris Kareva; into Scottish Gaelic by Rody Gorman Kratka je bila... / Short was... / Short wis... / Lühike... / Byr fu’r... / bu ghoirid... Translated into English by Milan Jesih; into Scots by Matthew Fitt; into Estonian by Doris Kareva; into Welsh by Mererid Puw Davies; into Irish Gaelic by Rody Gorman

Doris Kareva Doris Kareva was born in Tallinn in 1958. Having studied English Language and Literature at Tartu University, she is now working as the literary editor of the cultural weekly Sirp and as Secretary-General of Estonian National Commission for UNESCO. She has published ten collections of poetry. › Read more about Doris Kareva in Poets' A-Z Sa võtad... / You open us... / Bidh thu gam... / ’Rwyt ti’n fy agor... / Otevíráš mne...  Translated into Scots by Matthew Fitt; into Scottish Gaelic by Rody Gorman; into Welsh by Aled Llion; into Czech by Alexandra Büchler Nagu kellal... / Mud yw’r gloch... / Tak jak ma pałeczkę... / Tak jako zvon... Translated into Welsh by Aled Llion; into Polish by Jakub Ekier; into Czech by Alexandra Büchler

Esther Kinsky Esther Kinsky was born in 1956 in Engelkirchen, Germany and has lived in the UK since 1991. She is considered one of the most distinguished translators from Polish into German and has just been awarded the prestigious Berlin Brucke award. › Read more about Esther Kinsky in Poets' A-Z So viele Stimmen / Niipalju hääli / Cymaint o leisiau / Bleitheadh  Translated into Estonian by Doris Kareva; into Welsh by Mererid Puw Davies; into Scottish Gaelic by Rody Gorman Schweigen, ein Ort / Mudandod, man / Milczenie, miejsce / tosd / Vaikus Translated into Welsh by Mererid Puw Davies; into Polish by Jakub Ekier; into Scottish Gaelic by Rody Gorman; into Estonian by Doris Kareva Ein Schatten... / Cysgod... / Faileas... / Senca... Translated into Welsh by Mererid Puw Davies; into Scottish Gaelic by Rody Gorman; into Slovenian by Milan Jesih

Když jsem se dozvěděla, že Jiří umřel
(z Karlových Varů přišly dva telegramy,
jeden, že nežije, druhý, že je po pitvě),
nevím jak, sedla jsem si v pokoji na křeslo
a zírala na gauč před sebou a viděla,
že je modrý, viděla, že je evidentnĕ modrý,
a pro sebe si opakovala: Je modrý,
modrý, to přece každý vidí –
neboť ode dne, kdy jsme ho přivezli,
o jeho barvě jsme se nikdy nedohodli,
Jiří vždycky mluvil o zvláštní zelené.
seděla jsem jako hloupá v pokoji
a říkala si dokola: jak jsi mohl být tak slepý,
vždyť ten gauč je modrý jako modř,
to jsi nemĕl, to jsi tedy neměl,
říkat mi, že je zelený. Pak jsem s hrůzou
uslyšela sama sebe, a jako bych se byla probudila,
dala jsem se do strašného pláče.

Kiedy dowiedziałam się, że Jiři umarł
(z Karlowych War przyszły dwa telegramy,
jeden, że on nie żyje, drugi, że była sekcja),
siadłam, sama nie wiem kiedy, w tym fotelu w pokoju,
wpatrywałam się w tapczan i zobaczyłam,
że jest niebieski, jest niebieski, ewidentnie,
i mówiłam tak do siebie: jest niebieski,
niebieski, to przecież każdy widzi –
bo już od przywiezienia, od pierwszego dnia
nie mogliśmy dogadać się, jaki ma kolor,
Jiři ciągle powiadał, że to dziwna zieleń.
Nic tylko siedziałam w pokoju jak głupia
i w kółko powtarzałam: że też byłeś taki ślepy,
toż trudno o coś bardziej niebieskiego niż ten tapczan,
jak mogłeś, jak mi kiedykolwiek
mogłeś mówić, że jest zielony. Aż mnie przeraził
własny głos i, jakby zbudzona ze snu,
raptem się okropnie rozpłakałam.

Nuair a chuala mi gun do dh’eug Liam
(Thàinig dà phost-dealain bho Mhurchadh,
An dàrna fear ag ràdh gun do h’fhalbh e
‘S am fear eile mun sgrùdadh-bhàis),
Chan eil fhios agam ciamar
Ach rinn mi suidhe sa chathair,
A’ spleuchdadh air an langasaid air mo bheulaibh
Is chunnaic mi gun robh i gorm, seadh,
Gun robh i gorm a rèir coltais
Is thuirt mi rium fhìn uair is uair: tha i gorm,
Chì duine dall sin,
A chionn, on là a thug sinn a-steach i, cha tigeamaid
Gu rèite riamh mun dath.
Bheireadh Liam uaine neònach oirre daonnan.
Shuidh mi nam sheòmar nam amadan
Ag ràdh rium fhìn gun stad –
Ciamar a bha thu cho dall,
‘S ann a tha i cho gorm ri gorm fhèin.
Cha robh còir agad, cha robh còir agad idir
A ràdh rium gun robh i uaine.
‘S an uair sin,
Air mo sgrathadh le mo ghuth fhèin
Is, mar gun robh mi ‘g èirigh às mo chadal,
Thòisich mi a’ sruthadh nan deur.

translation into Scottish Gaelic © Rody Gorman

Als ich erfuhr, daß Jiri gestorben war,
(Zwei Telegramme kamen aus Karlsbad,
eins informierte von seinem Tod, eins von der Obduktion)
ließ ich mich irgendwie im Zimmer auf den Sessel sinken
und schaute auf die Couch vor mir und sah,
daß sie blau war, daß sie eindeutig blau war,
und ich wiederholte für mich: Sie ist blau,
blau, das kann doch jeder sehen -
denn seit dem Tag, als wir sie hierher brachten,
hatten wir uns auf die Farbe nie einigen können.
Jiri nannte sie immer komisch grün.
Wie ein Tölpel saß ich da im Zimmer
und sagte immer wieder: Warum warst du so blind,
diese Couch könnte nicht blauer sein.
Du hättest mir wirklich, wirklich niemals
sagen sollen, sie sei grün. Dann, entsetzt
von meiner Stimme und als sei ich aufgewacht,
fing ich schrecklich zu weinen an.

When I heard that Jiří had died
(two telegrams arrived from Karlovy Vary
one saying he’d gone, the other mentioning the autopsy),
I don’t know how, I sat down in the armchair
staring at the couch before me and saw
that it was blue, I saw that it was evidently blue
and repeated to myself: It’s blue
blue, anyone can see that
because since the day we brought it in, we could never agree
on its colour. Jiří always called it a strange green.
Now I sat in the room stupidly
saying to myself over and over again: how could you have been so blind,
That couch is blue as blue can be
You shouldn’t have, you really shouldn’t have
Told me that it was green. Then, horrified
by my own voice, and, as if coming round from sleep
I wept waterfalls of tears.

translation into English © Alexandra Büchler

Večer cloumal světlem. Do deště se dalo.
Skrz chodníky, leskem, peklo prosvítalo.

Dobráčtí a něžní, jako u Lady,
čerti rozkládali svoje poklady.

Nad lampami táhli tři zpozdilí ptáci
v neúčastné, vleklé, smutné konstataci

večerního města, knihkupeckých výloh,
rozzářených hospod, ve kterých to žilo,

fontánky, v níž nahý mramorový hošík
utěšoval kapra v mramorovém koši

(po otci nos, oči po mamince –
tak štastně se na dně leskly mince),

slábnoucího deště, usměvavých čertů.
Zapálili jsme si sladkou cigaretu.

Miláčku, to nic. Ne. Čeho se tu bát?
Obejmem se. Projdem. Budem spolu spát.

Llusgodd y golau bant. Dechreuodd dywallt glaw.
Cael llachar gip ar uffern trwy’r palmentydd yma a thraw.

Yn union fel lluniau Lada, twymgalon oll a thyner,
Aiff y cythreuliaid ati i arddangos sypiau’u trysor.

Ac uwchlaw golau’r stryd, tri aderyn tua thref
Uwchlaw safbwynt llesg, diddiwedd a mor lleddf

Y ddinas yn yr hwyr, ffenestri’r siopau llyfrau,
Tai tafarn yn ei morio, hwythau’n fôr o olau,

A’r ffynnon a’r llun llencyn wnaed o farmor noeth
Gysura bysgodyn bychan mewn lota marmor coeth

(Â thrwyn ei dad, a dyna lygaid mam, mae’n siwr…
Mor ddel disgleiria’r darnau arian mân o dan y dwr)

A’r glaw, mwy araf nawr, cythreuliaid a’u cyfrinachau:
Safasom, â’n sigaréts melys, bob o un, a’u cynnau.

O paid â fecsio, f’aur. Ti’n crynu fel coesyn yd.
Dal fi’n dynn. Tyrd o’ne. Mi gysgwn ni ynghyd.

The gloaman pauchled the licht. Ren cam sklentin doon.
Hell glentit atweesh the cassie-stanes aa aroon.

Wi couthie, docketie herts, efter Lada,
The deils spreid oot their glisterie gear an aa.

Abune the leeries, three blate speugs howdled hame.
In the smerghless, dreich, dowie frame

O the gloaman-fa toun, o aa the buke-shop windaes
O howffs stappit wi stramash, rammies an dindaes

O the foontain wi a bare-scud marble laddie
Greetin owre, in a stane creel, a peerie haddie

(the een his mither gied him, his faither’s neb
sae bonnie glent the bawbees in the watter’s geb)

o the devallin ren an deils wi their dern howps
sae we stude there an lit up twa braa smervie dowps.

Dinna fash, sweethert. Nae need tae tak fricht.
Coorie in, come ben. Ye’ll sleep wi me the nicht.

translation into Scots © Matthew Fitt

Côd Gwig

ii
am dy fod di’n hardd, mudanaf
a’r perlau mor ddirodres hyn
(mor ddwys a mwyn, anghofiem bron
y gwayw crai yng nghraidd yr em
a rhwygo’n ddau y gragen fyw)
yn darlledu’n ddi-ddiwedd neges gudd
fel côd morse di-dor anadlu

Bidh t’ àilleachd gam chumail nam anail;
Bidh mi fhìn àlainn cuideachd
Is cuiridh mi umam neamhnaidean,
A h-uile h-aon dhiubh mar sgàthn,
Glainne shligheach
A’ leaghadh agus an uair sin
A’ crochadh t’ aodainn
Is ga chumail an sin gun fhaicinn.

Bidh t’ àilleachd gam humail gun bhruidhinn
Ach tha na neamhnaidean seo cho banail
(Cho sèimh is fann ‘s gun dèanadh tu dearmad
Air a’ chràdh eagach nan cridhe
‘S mar a spìonadh an t-lige bheò far a chèile)
A’ sgaoileadh gun lasachadh
Sanas-rùin
Mar mhorse na h-analach gun bhriseadh.

translation into Scottish Gaelic © Rody Gorman

Am wn i, nid awn ni, ti a fi,
rywdro eto am dro fel ‘nawr
yng ngwyll mis Tachwedd symol wael
sy’n tagu gwelw law hyd lawr.

Go brin yr awn, lleu, ti a fi
ar segur drai rhyw dynfa glaf
fel arwyr stori drwg ei sawr
am dro mor sal ar nos fel hon
a gwenu’n glên wrth ganu’n iach
yng ngolau melyn y stryd fawr.

(A gwingo gwan, gwrthun y stumog. Neu’r galon.)

I jalouse that you an I
willna gang this gate this gate again
ablow a roch an ragabash sky
that yesks oot wersh November rain.

No likely, ma jo, that you an I
in unsell arrach o tint an foond
will coont the steerie meenits doon
an mind the slap, an gulshoched, pairt
in the bealin lowe o the Undergroond

(an the sair slaw whummle o the wame. Or the hert.)

translation into Scots © Matthew Fitt

dyma'r traeth ar derfyn y byd
dyma dir y môr

llwyfan tu draw i'r twyni
lle gwefreiddia'r gwynt
lle terfysga'r tonnau
lle na fentra'r mudandod mawr

ym mhen draw pell y byd i gyd
mae ymdoddi ola'r distawrwydd

ac mae'r traeth yn Nhérénez
â'i lithrigrwydd Llydewig ei hun
cyfaredd cyfarwydd
yn llyfnder ei gerrig

gwaedda'r gwylanod
geilw'r gwynt glas
a gwehydda y gorwel
gystrawen o arian
i huodledd hydrefol
i lachar leferydd

y miloedd o eiriau

yn nhonnau diddiwedd y mynegiant mawr
sy'n torri ar draeth Térénez

ja see siin on maailma otsa rand
see siin on merede maa

kus hiilahtab uhkav tuul
ja lummatult läikleb väin

ja vaikusel paika siin pole
rannad lõpmatult kõnelevad

külm tuul deklameerib
transis graniit teab sõnu
klibu hõbedast lausejärge järgib

kõneka sügise säravaim kõne
kiirgavaim väljendus
üle maailma otste murdub

translation into Estonian © Doris Kareva

bocznica

tu stanął pociąg
z betonu
podłużne bloki drugiej klasy
wagony bezosobowe w nich ludzie

tam dalej miasto robi szum

Here, standing still, the train
of concrete
longish blocks of second class
coaches impersonal, filled with people

The city further off creates a stir

tady zastavil vlak
z betonu
dlouhé bloky druhé třídy
neosobní vagony uvnitř lidé

tam v dálce povykuje město

translation into Czech © Petr Borkovec

tu se je ustavil vlak
iz betona
podolžni bloki drugega razreda
vagoni brezosebni v njih ljudje

tam daleč mesto zganja hrum

fan hyn safodd trên
o goncrid
y maith flociau ail-ddosbarth
cerbydau annynol ac ynddynt ddynion

draw mae’r ddinas yn cadw sw^n

translation into Welsh © Aled Llion

w tej chwili póki nie porwie cię czas który idzie z torbami
handlarz krawatów z Giocondą i przecenionych pomników
póki dokoła zgłodniałe dusze nie zaczną grać marsza
bo wtedy równiną pochyłą mogą się stoczyć żołnierze
jeszcze drzemiący w nas więc jednak na wszelki wypadek
w tej chwili póki nie porwie cię czas który idzie z torbami
handlarz krawatów z Giocondą i przecenionych pomników
póki dokoła zgłodniałe dusze nie zaczną grać marsza
bo zawsze równiną pochyłą mogą się stoczyć żołnierze
jeszcze drzemiący w nas więc jednak w tej chwili w tym miejscu

zdaj ta hip prej ko ugrabi te čas ki gre s torbami
prodajalec kravat z Monalizo in predragih pomnikov
dokler duše zgladnele naokrog ne zakrulijo marša
ker se tedaj po pobočju navzdol zavalijo vojaki
ki zdaj še dremljejo v nas tako pač za vsak primer
zdaj ta hip prej ko ugrabi te čas ki gre s torbami
prodajalec kravat z Monalizo in predragih pomnikov
dokler duše zgladnele naokrog ne zakrulijo marša
ker se tedaj po pobočju navzdol zavalijo vojaki
ki zdaj še dremljejo v nas tako pač ta hip na tem mestu

ar unwaith cyn i amser toredig dy gipio tra’n cario’i drugareddau
gwerthwr teiau o Giaconda a chofgolofnau a ddibrisiwyd yn llwyr
cyn i’r eneidiau newynog ddechrau grymial emynau o’n cwmpas
cans yna ar lethr y gwastadedd dichon mai syrthio wnaiff y milwyr
sydd eto’n cysgu ynom felly ta waeth a rhag pob ofn
ar unwaith cyn i amser toredig dy gipio tra’n cario’i drugareddau
gwerthwr teiau o Giaconda a chofgolofnau a ddibrisiwyd yn llwyr
cyn i’r eneidiau newynog ddechrau grymial emynau o’n cwmpas
cans bob tro ar lethr y gwastadedd dichon mai syrthio wnaiff y milwyr
sydd eto’n cysgu ynom felly ar unwaith ac yn fan hyn

translation into Welsh © Aled Llion

jedno po drugim oglądamy ich
którzy trzymają przebitego w świetle
trzymają jakby chcieli zapamiętać
bo my zapomnimy wszystko
na śmierć

wszystko na śmierć

jedno po drugim
w świetle przebitego

Bob yn un, fe’u gwyliwn
Gyflwynant y dyn dolurus i’r golau
Cofleidiant ef fel pe baent am ei gofio
Ac am y methwn gofio yn ein byw

Methwn. Yn ein byw.

Bob yn un
I olau’r dyn dolurus.

jednoho po druhém si prohlížíme ty
kteří drží probodnutého v světle
drží jako by si chtěli pamatovat
protože zapomeneme na všechno
jak na smrt

na všechno jak na smrt

jedno po druhém
v světle probodnutého

translation into Czech © Petr Borkovec

znów szedłem
przez sen na moją przełęcz
przy skalnej igle skręciłem pod wieczny
śnieg

następnym razem
naniosę znaki

uair a-rithist eile choisich mé leam féin
i mo chadal go dtí mo bhealach beinne
aig an mbiorán chreagach
dh’iompaigh mi na mo shneachda gan sìoladh

an chiad uair eile
fágfaidh mi mo rian

translation into Scottish Gaelic © Rody Gorman

he could thole the skelfs o steel, shairp an wee,
shot throu his craig, his kist, his saft dern thairm
- he cowps a creel o scones wi a vexed airm -
but reichsprotektor Heydrich canna dree
the buhlitts lowsed in anger at his caur
thae Czech keelies, their faces white an soor
raxin, ettlin for his life: wha wid daur,
when aw ken he could chaw them intae stoor?
his ambulance, stapped wi baps, rolls, bannocks,
skitters on the causey stanes an shoogles
the bomb-shards in his wame. He hoasts, panics
as peerie dauds fae his thrawn Nazi tweed
skails slow venom intil his harigals;
an in his neb, the reek o fresh-baked breid.

Drobounké, ostré střepy šrapnelu,
Které mu pronikly hrdlem, hrudí, skrytým měkkým střevem
ty snese—bezvládnou paží převrátí koš pečiva.
Rány vypálené v hněvu na jeho vůz
Však říšský protektor Heydrich vystát nemůže
Jak se tihle čeští lumpové s bílými, zatrpklými tvářemi
Opovažují ukládat mu o život, když vědí,
Že je může všechny naráz rozdrtit?
Sanitka naložená buchtami, rohlíky a chlebem
dostane na kluzké dlažbě smyk a v břiše
se mu pohnou střepy šrapnelu. Heydrich se rozkašle
propadne panice, zatímco se mu útrobami
šíří jed z cárů sukna nacistické uniformy
a v nozdrách vůně čerstvého chleba.

Translation into Czech © Alexandra Büchler

Die Stahlsplitter konnte er erdulden, klein und scharf
in Nacken, Brust und weich-verborgnen Eingeweiden,
- an einen Korb mit Wecken stößt sein ungehaltner Arm -
doch nicht ertragen kann der Reichsprotektor Heydrich
die Kugeln, die sie zornig auf sein Auto schießen,
Tschechenrüpel, die Gesichter sauer, weiß,
die rangeln, ihm ans Leben wollen, wie vermessen,
da jeder weiß, daß er sie doch zu Staub zerreibt.
Sein Rettungswagen, voll mit Schrippen, Buchteln
schlittert auf dem Asphalt, in seinem Bauch
wirbelt der Schrot, er hustet, Panik faßt ihn,
da Härchen von dem groben Nazituch
langsames Gift in sein Gedärm entlassen,
und in die Nase steigt ihm Duft von frischem Brot.

Gallai odde’r darnau dur, yn finiog fân
Trwy’i wddf a’i frest a’i berfedd meddal, gwan
Ond (mae’n taro’n pentwr pice’n flin hyd lawr)
Yr hyn all mo’i stumogi, fo’r dyn mawr
Oedd bwledi daniodd dicter yn ei wyneb
A’r gwehilion o frodorion sur a gwelw
Yn crafangu tuag ato. Sut meiddiai neb
A hwythau’n dallt y gall eu malu’n llwch?
A’i ambiwlans â’i llond o dorth a theisen
Yn siglo hyd y stryd, fe ry ysgytiad
I’r teilchion yn ei fol. Mae’n tagu. Dychryn.
A’r carpiau rwygwyd mas o rhwysg ei ddillad
Yn datod trwy’i wythiennau’n wenwyn araf
Ac yn ei ffroenau, oglau’r bara gwyn.

translation into Welsh © Mererid Puw Davies

your voice is the souch o the wind throu birks
your voice is the breath of the wind through birches

your licht is the hard frost at the side o the field
your light is the hard frost at the side of the field

your hair the roost on a covenanter's sword
your hair the rust on a covenanter’s sword

sometimes your heid is thackit wi craws
sometimes your head is thatched with crows
the wind gars them reeshle
the wind makes them ripple
like fields o bleck wheat
like fields of black wheat

the lanimer fair cries me
the lanimer fair calls to me

thir merkin stanes is cauld
these marking stones are cold
fugged wi moss
obscured by moss
happit by stoor
covered in dust
sooked slowly doon intae the grund they came fae
sucked slowly down into the ground they came from

you are a border ghost
you are a border ghost

you flit fae me like words o a ballad
you escape me like the words of a ballad

i'll no can follae you
I cannot follow you
but like a bowsey butcher on a puggled horse
but like an overfed butcher on a worn-out horse

i will ride a lanimer roond your hert
I will ride the marches around your heart

sinu hääl on tuuleõhk läbi kaskede
sinu valgus on külmakahutus põlluveeres
sinu juuksed on rooste lepinglase mõõgal

vahel su pea kihab varestest
tuul lööb nad lainetama
kui mustava nisupõllu

lanimeri laat hüüab mind

need piirikivid on külmad
samblasse kasvanud
tolmusse tõmbund
aeglaselt imbunud tagasi maasse
kust nad kord tulid
sina piirivaim oled

sa kaod mu käest kui ballaadi sõnad

ei jõua ma järele sulle
aga kui ülesöönd lihunik nõrkeval setukal
ratsutan piirimail ümber su südame

translation into Estonian © Doris Kareva

Is cuimhneach liom uair
A bheith ag ábhaillí amuigh sa ngarraí
In éindí le mo dheirfiúr
Thar éis don teaghlach aistriú soir,
I remember larking about
with my sister one occasion
in the garden
after the family had moved east

Agus gur shróic mé féin mionn mór
Is gur bhéic mo mháthair
and that I was heard
to omit a fearful curse and mother shouted:
Dúin do chlab, a chonúis bhradach,
Clean out your mouth, you bastard
Nó cloisfidh Dia do chuid cainte
or God will hear what you said!

Sé nach gcloisfidh, ar ndóigh
Of course he won't –
Arsa mise – nach bhfuil Dia ann i gcónaí
says I – sure and isn't God still
Síos an bóthar
living down in the west
Thiar i Muicneach Idir Dhá Sháile
somewhere near Ballinakill.

Spominjam se, kako sva se nekoč,
ko smo se preselili sem na vzhod,
s sestro, kdo ve zaradi česa sprta,
obkladala z zmerljivkami sred vrta,

pa mama, ki zastala je med vrati,
eno prav grdo je od mene ujela:
»Umij si usta, poba, naj te strela,
če ne, te Bog bo slišal, kakšne klatiš!«

»Ne bo me, ne,« sem brž povzdignil glas,
»ne bo me slišal, saj si govorila,
prej, tam doma, da Bog živi bliz nas,
v deželi tam okrog Baile na Cillea!«

translation into Slovenian © Milan Jesih

Eh mind ersin aboot
Wi meh suster wanced
In the gairden
Efter the femlie flittit aist

An that eh wis heerd
Tae lat oot an affy curse an mither yelloched:
Sind oot yir gub, ya bastart
Or God’ll ken whut you said!

Course he’ll no
Eh sehs,
God’s stull doon in the west, ken
Bides oot near Ballinakill!

’Rwy’n cofio hyd heddiw’r achlysur –
O’n i’n chwarae ’da ’n chwaer rownd y lle
Ac ’rwy’n gwybod taw yn yr ardd oedd hi,
A’r teulu ’di symud i’r de.

A dyma fi’n rhegu’n reit ffyrnig,
A ’mam hithau’n gwaeddu yn llym –
“Paid ’siarad mor frwnt, yr hen ddiawl bach,
Mae Duw’n medru clywed pob dim!”

Ond, “nac yw, mae’n siwr,” meddwn innau,
“Mae hynny’n amhosibl – mae Duw
Heb symud ei dy^ o’r gorllewin
A dod i Gaerffili i fyw.”

translation into Welsh © Aled Llion

Tha fuachd mu do chridhe
Mar an sneachd mun a' Chuilitheann
Ach gu bheil e air tòiseachadh
Air leaghadh is leaghadh
A-nisd agus an Giblean againn,
Your heart is cold
like the snow in the Cuillin
except that it's started
bit by bit to melt
now that April's here

Agus tha dòchas agam
Gum fàs na clachan
A tha na bhun
'S a tha tuiteam beag air bheag
Far aodann sgaoilte nan creag
Nam beum
A sginneas air feadh na beinne
and I hope the rocks at the base
which are falling bit by bit
from the loosened rock face
become an explosion of stone
resounding through the mountain.

Sinu süda on külm
kui Cuillini lumi,
mis küll on vähehaaval
aprillis sulama hakand.

Ning ma loodan, et kivid,
mis muudkui murenevad
kalju küljest, kord purunevad
nii, et see mägedes kõlab.

translation into Estonian © Doris Kareva

Bidh mi siubhal an rathaid
Ah traivel the road by caur
Nam charbad san uisge mhìn
In the daggy smirr
Agus tusa togail ceann am inntinn
An ye kythe tae ma harns
Air chleas an t-suathair-sgàilein
Like the singil wunscreen wiper
‘S e togail ceann
Skitin up an doon
‘S a’ togail ceann gun stad,
Up an doon athoot end.

Sõidan autoga mööda teed,
vihma tibutab
ning meenud sina
kui üksik kojamees, vibutuv
üles ja alla,
üles ja alla otsata.

translation into Estonian © Doris Kareva

Za vselej je zastal otrok pred hišo
in naglo stekel proč – za vselej, deček.
Odrastel bo, vzhrumel in se utišal,
potoval, ljubil, skusil troho sreče,

tu stal, se staral, sam imel otroke;
bahatil se; in stradal v suhih letih;
in živel; in strmeč v noči globoke
še upal, ded že, v zvezde poleteti

s prostosti perutnicami; in tu stal;
zamišljen molčal v sneg; stal pred seboj;
si točil časa in nesmisel hrustal,
brezzobec; vselej, nikdar in nocoj

tu dlje od vseh zamišljenih daljav;
in mrzlo ilo gluh na parah ležal
– po temnem cvetju bo žehtela veža –;
in deček navsevdilj pred hišo stal.

Here, by the house, the child stood still forever,
and forever the young boy’s run away.
He will grow up, make noise and become settled,
he’ll travel, love, sample his happy share

Here he will stand, mature, and father children,
be boastful and go hungry in lean years
and live; and stare into the depth of darkness
and as a grandad even hope to reach the stars

on wings of freedom; here he will be standing,
thoughtfully gazing at the snow and at himself.
He’ll take a draught of time, toothlessly munching
his nonsense here, forever, never, in this very night

further away than all imagined distance;
and, cold, numb clay again, be lying on the bier,
- dark flowers fill the chamber with their fragrance -
and by the house the boy will stand forever, here.

translation into English © Esther Kinsky

Für immer blieb er stehn als Kind dort vor dem Hause
und lief dann fort, der Junge, schnell, für immer.
Erwachsen wird er, lärmen und dann Ruhe brauchen,
reisen und lieben und vom Glück ein wneig trinken,

hier wird er stehen, reifen, selber Kinder haben,
sich brüsten und in magren Jahren zehren;
und leben, in die tiefen Nächte starrend,
als Alter noch voll Streben nach den Sternen

auf Freiheitsflügeln, und er wird hier stehen,
versonnen schweigen in den Schnee, sich gegenüber;
Zeit sich zapfen, und an seinem Unsinn ohne Zähne
kauen, immer, niemals, heut Nacht eben

ferner als jegliche erdachte Ferne;
und auf der Bahre liegen, wieder taube Erde,
- nach dunklen Blumen riecht es in den Räumen -
immer wird der Junge vor dem Hause stehen.